Zatímco babička Marie vítá sovětské okupanty borščem, druhá babička Irena zvrací při pohledu na Leninovy fotografie, které vnuk Matěj musí před každou její návštěvou vystříhat z novin. Matějovo rodinné zázemí nemůže být rozpornější. Jeho babičky představují protipóly české povahy a zkušenosti, a přesto mezi jejich rodinami panuje zvláštní porozumění. A to navzdory tomu, že babička Irena nadává na komunisty vybroušenou francouzštinou, strýc Míla pěstuje rajčata ve tvaru pěticípé hvězdy a poté, co Matěj vstoupí do Pionýra, mu teta Daniela poradí, aby tuto organizaci rozložil zevnitř. Tahle konstelace určuje Matějův život a dospívání v komunistickém Československu, ze kterého se mu podaří na čas vycestovat i za železnou oponu, kde poznává i odvrácenou tvář svobody. Šabachovy Babičky jsou rodinnou kronikou, ve které se socialismus a světlé zítřky nahlížejí od jídelního stolu a vzápětí troskotají ve směšných osudech jejích bezmocných hrdinů.
