Legendární sága o historii války bohů, lidí a králů, jež trvala sedm tisíc let - o neznámých zemích a událostech - osudu a proroctví, které musí být naplněno! Zlý bůh Torak ukradl Orb, zhotovený bohem Aldurem, a tak začala válka bohů a lidí. Torak použil Orb, aby jeho pomocí roztrhl zemi a vpustil do ní moře, ale Orb jej strašlivě spálil, a tak Torak uprchl do Malloreje. Země zešílela tou ranou a tvorové, jež žili dosud s lidem Ulgo v míru, také. Povstali proti svým přátelům, smetli města a vyhubili jejich lid, a jen málokdo z tohoto národa přežil. Ti, kdo vyvázli, prchali k Prolgu, kam se tvorové neodvážili, neboť se obávali hněvu ULa. Toho času vedl čaroděj Belgarat krále Alornů a jeho syny do Malloreje, aby získali Orb zpět. Když se je Torak pokusil pronásledovat, byl zahnán hněvem Orbu. Belgarat předal Orb prvnímu rivanskému králi se slovy, že dokud budou jeho nástupci držiteli Orbu, bude Západ v bezpečí. Lid boha UL však dlel v jeskyních hory Prolgu a nestýkal se s ostatními. UL je chránil a ukrýval. Když Torak vyrazil na Západ, aby tam drancoval, a jeho mocná armáda procházela zeměmi dětí boha UL, promluvil ke Gorimovi duch UL. Gorim pak vedl svůj lid k překvapivému útoku. Udeřili na spící vojska a značnou část jich pobili. Oslabená Torakova armáda byla snadno přemožena vojsky Západu na místě zvaném Vo Mimbre. Tehdy Gorim vyrazil na sněm vítězů se zprávou, že byl Torak vážně raněn. Přestože učedník zlého boha Belzedar ukradl a ukryl tělo svého Pána, říkalo se, že Torak leží ve spánku těžkém jako sama smrt a zůstane tak, dokud následník rivanského rodu neusedne opět na svůj trůn v Rivě - což znamenalo navěky, neboť žádný z následníků již nežil. ULovy děti nadále vzkvétaly pod starostlivou péčí svého boha a život šel dál téměř stejně jako dřív. Někteří si všimli, že Gorim nyní tráví méně času nad Knihou Ulgů a déle vysedává nad zplesnivělými svitky pradávných proroctví. Avšak u člověka, který opustil ULovy jeskyně, aby navštívil okolní svět, byla taková